Historie klubu

1920 – 1929

Není snadné projít celou historii TJ Sokola Mukařov, který vznikl roku 1920 na základě myšlenky Dr. Miroslava Tyrše, jehož život byl spjat s Mukařovem. Vzdejme čest prvním průkopníkům zakladatelů našeho Sokola a dobrovolné práci sester a bratří, kteří se zasloužili nejen o sportovní život v Mukařově, ale dokázali hodně na poli kultury a vzdělávání v širším okolí a reprezentovali sokolské hnutí i za hranicemi naší vlasti.

Tělocvičná jednota Sokol Mukařov vznikla na ustavující valné hromadě konané dne 13. června 1920, svolané Václavem Kosařem a Stanislavem Kulíkem. Založení tělocvičné jednoty Sokol Mukařov a okolí se zúčastnilo 36 členů (22 bratří a 14 sester). Všichni přítomní projevili jednomyslný souhlas, aby tělocvičná jednota Sokol pro Mukařov a okolí byla založena a to jako odbor tělocvičné jednoty Sokol Kostelec nad Černými Lesy, dle vzorových stanov České obce sokolské. Za starostu jednoty Sokola Mukařov byl zvolen br. Rudolf Štolc rolník ze Svojetic, náměstek Václav Kosař, řídící učitel v Mukařově, náčelník Václav Říha učitel v Mukařově, náčelnice s. Františka Slavíková učitelka v Mukařově.

Dne 20. června 1920 se konala první ustavující schůze správního výboru tělocvičné jednoty Sokol Mukařov, na které činovníci zvoleni na valné hromadě připravili vše potřebné pro zabezpečení další činnosti. Rozepsány cvičební hodiny pro 26 mužů, 16 žen, 13 dorostenců, 10 dorostenek, 37 žáků, 30 žákyň. Jako spolková místnost a tělocvična byla nabídnuta místnost v pohostinství Antonína Jiráka v Mukařově.

Od počátečních kroků správní výbor činil řadu základních věcí pro fungování jednoty, která mimo své činnosti pořádala veřejné tělocvičné akademie, taneční zábavy a 1. Sokolský ples, který se konal 16. ledna 1921. Veškeré výtěžky z akcí byly věnovány na pořízení nářadí a zařízení letního cvičiště (cikánský plácek) v lesním prostoru za kostelem. Dne 12. února 1921 byl Sokol Mukařov zařazen do České obce sokolské.

Dne 3. července 1921 proběhlo 1. veřejné cviční, na kterém se představili od žactva po dospělé všichni členové jednoty. Cviční skončilo úspěchem a výtěžkem 7 972 Kč.
V závěru roku byla zřízena knihovna, světové, zábavné a odborné literatury za nákladu 171 výtisků. Neustále se uvažovalo o zakoupení obecního pozemku, tzv. kozí plácek – umístěného za hasičskou zbrojnicí směrem k dnešní sokolovně. V roce 1923 bylo připomenuto výročí Dr. Tyrše a zasazení pamětní desky na vilu pana Tučka čp. 13 v Mukařově., Tato byla slavnostně odhalena 22. července tohoto roku za účasti paní Renaty Tyršové roz. Fügnerové a zástupci župy a okolních jednot. Na počest se konalo veřejné cvičení.

Členové jednoty se snaží svou činnosti zajišťovat finanční prostředky. V roce1924 se zakládá stavení fond pro zajištění vlastní stavby sokolovny.

history_1 history_2

 

 

 

V letech 1925 – 1927 činnost částečně opadá. V roce 1928 se připomíná 10 let trvání ČR, jednotu i sokol vede nadále bratr Štolc. Pro neshody s hostinským Jirákem se přemisťuje jednota sokola do prostor hostince br. Šubrta Na Budech. Na jaře je povoleno školní mládeži postavit na sokolském cvičišti fotbalové branky a ve svém volnu hrát kopanou. Letní hosté požádali o možnost hrát na cikánském plácku tenis, což se také uskutečnilo. Na konci roku činil stavební fond 10 024 Kčs. V tomto roce má jednota 80 členů, 57 můžu a 23 žen. Cvičitelé jsou br. Trojánek a sestry Susová a Nováková.

V roce 1929 se sokolové zúčastňují zájezdu na slet plzeňské župy a 27 žáků se zúčastňuje sletu středočeské župy.

1930 – 1939

Rok 1930 – rok desetiletí trvání jednoty začal valnou hromadou za účasti 50 členů. Bylo konstatováno, že se sokolové zúčastnili 16 akcí za hranicemi vlastní jednotky. Proběhlo okrskové cvičení dne 20. července 1930. Koncem července se br. Komárek a Musil spolu se sestrou Komárkovou účastnili zájezdu do Bělehradu k propagaci sokolství.
Jednota obdržela dva velké dary, stavební fond činil 13 385 Kč, pokladní hotovost 1 110 Kč. Cvičících 18 dospělých, 29 žáků, 39 žákyň. Jednota se zabývá otázkou zajištění nových členů. Valná hromada 1931 rozhoduje o přestěhování spolkových místností do hostince br. Březiny, což se také v tomto roce uskutečnilo.
Rok 1931 je ve znamení příprav na IX. Všesokolský slet. Nejzdařilejší z akcí v tomto roce byla vánoční besídka. Na konci roku bylo ve stavebním fondu 15 704,30 Kč.
Rok 1932 je rokem IX. Všesokolského sletu, plně započal nácvik sletových skladeb.
Správní výbor dostal nabídku k odkoupení pozemku od místní školské správy a přijal ji. Na počátku října byl pozemek vyznačen, zakreslen a vyměřen. Mimořádná valná hromada jednala o nářadí. Bylo schváleno zakoupení bioaparátu, který přislíbil obstarat p. Pištěk.
Pozemek pro cvičení byl zakoupen v dubnu 1933 za částku 14 418 Kč. Jednota uspořádala veřejné cvičení za účasti hostů z Babic, Vinohrad a Českého Brodu. Současně se řešilo oplocení zakoupeného pozemku, který je dosud loukou, aby se mohlo zřídit letní cvičiště. Rok 1934 je rokem práce na cvičišti.
V roce 1935 dochází ke změně stanov – je zřízen branný odbor a změněn název na Tělocvičnou jednotu Sokol Mukařov u Říčan.
V roce 1936 při valné hromadě byl vzpomenut odchod T. G. M. na odpočinek a nástup E. Beneše. V tomto roce proběhlo župní bojové cvičení. Počet členů je 71 a na fond obrany státu bylo předáno 1 903 Kč.
V roce 1937 je zaznamenán úspěch dorostence Šípka ve stolním tenise na turnaji v Říčanech – 60 účastníků. Jednota se stále zabývá otázkou stavby sokolovny. K uctění památky T. G .M. se koná smuteční shromáždění a je zaslána kondolenční listina rodině prezidenta osvoboditele.
V tomto roce je založeno Sportovní sdružení Mukařov, které se věnuje míčovým hrám, hlavně fotbalu. Jejím zakladatelem byl Oldřich Hlavín, Teodor Pištěk, hodinář Novotný a Němeček, jako další hráči František a Ladislav Tůmovi, Buřič, Navrátil, Stárek, Zderčík, Pýcha a další. Hřiště bylo zbudováno vedle letního cvičiště s brankami od ulice Sportovní směrem k dnešní budově sokolovny, kabiny byly postaveny z dřevobaráků z 1. světové války, které si sdružení zakoupilo. Barva vlajky byla černo-bílá, taktéž první dresy byly označeny černo-bílou kostkou. Začala se hrát oblastní soutěž II. a III. třídy.

history_3 history_4

 

 

 

Na počátku roku 1938 se jednota usnáší vydat všechny síly k přípravě X. sletu. Nácvik na slet je poznamenám mobilizací. Jednota vyzývá k pomoci uprchlíkům z pohraničí a Sudet.
X.sletu konaného 3.–5. 7 1938 se zúčastnilo 11 žen a 7 mužů. Výbor jednoty dostává od Středočeské župy diplom za prvenství žen a dorostenek za rok 1937. Správní výbor konstatuje stav pokladní hotovosti 174,40 Kč a stavební fond 18 883, 30 Kč.Rokem 1939 nastává částečný útlum činnosti, správní výbor rozhoduje o odvodnění pozemku a jeho oplocení.

1940 – 1949

Dne 28.1.1940 se koná valná hromada ve spolkové místnosti br. Březiny. Starosta Rudolf Štolc v předneseném poselství České obce sokolské nabádá k další ještě vydatnější sokolské práci. Jednota pořádá divadelní přestavení a zakládá loutkové divadlo, na kterém má velkou zásluhu br. Bouček.

K oslavám 20. výročí založení jednoty je ustanoven přípravný výbor, ale činnost je vzhledem k válečným rozbrojům sporadická. Z těchto důvodů se oslavy a jiné akce nekonaly a nebyly úředně povoleny. Stav členské základy 97 členů.

history_5 history_6 history_7 history_8

 

 

 

 

Od června 1945 cvičilo 10 mužů, 5 dorostenců, 10 žen, 5 dorostenek. S jednotou se rozloučila sestra Krákorová a místo ní byl zvolen do funkce jednatele br. Bouček. Jednota se zúčastnila v krojích odhalení desky br. Josefa Stárka. Na schůzi 15.10.1945 bylo rozhodnuto o opětovném osazení pamětní desky dr. Miroslava Tyrše. Osazení bylo provedeno při slavnosti s průvodem, bylo přizváno 33 jednot z okolí a zúčastnili se zástupci Středočeské župy, hosté a občané z okolních obcí.Na valné hromadě konané 2.3.1941 požádal br. Štolc o zproštění kandidatury na starostenství z důvodu věku a nemoci – vedl jednotu 21 let. Starostou byl zvolen br. Bohumil Táborský a náčelnice Pavla Čadilová. Sportovní sdružení žádá o častější pronájem jeviště, čemuž se vyhovuje.
Dne 12. 4. 1941 byla zastavena – úředně – sokolská činnost. Sokolský pozemek byl z těchto důvodů pronajat ke sklizni semena br. Trojánkovi za úhradu 400 Kč. Jedinou činnost ve válečném období provozuje sportovní sdružení Mukařov fotbalovými soutěžemi.
Válečné doby nepřejí ani tělovýchově, přinášejí zkázu a zmar. Z bratří a sester se osvobození nedožili br. Šindelář, Březina, Kefurt, Štolc a Stárek, který byl dlouholetým náčelníkem Sokola Mukařov a padl při osvobození. Hned druhý den se sokolové scházejí u br. Trojánka po rocích nucené nečinnosti. Tělocvičná činnost nebyla ihned zahájena, musel být navázán styk s ústředím, který si vzala na starost sestra Krákorová, roz. Susová.
Při první schůzce se sešli bratří Vojta, Komárek, Souček, Šergl, Tůma, Novák, Trojánek a sestry Krákorová, Havlíková, Veselá, Robochová, Šebková a Třešňáková, která po vyjmutí z úkrytu předala prapor a vlajku. Br. Komárek uschoval pamětní desku Tyrše, která musela být na rozkaz němců sňata. Když 12.4.1941 byla zastavena činnost sokola a nařízeno zabavení majetku, tento převzalo Kuratorium, které jej po národní revoluci (v dosti poškozeném a neúplném stavu) dne 12.5.1945 vrátilo zpět jednotě. Finanční prostředky byly uloženy na vkladních knížkách Kampeličky a záložny v Kostelci nad Černými Lesy, takže byly uchráněny, jako piano, loutkové divadlo a drobný stavební materiál, který bratři a sestry uschovali v soukromí.

Jednota provedla v průběhu července sbírku na pomoc poškozeným při náletech a odevzdala částku 30 500 Kč. Sestra Bulínová byla zvolena II. okrskovou místovedoucí žákyň. Na konci roku 1945 pokladní hotovost 9 938 Kč a stavební fond 19 494 Kč. Celkem 112 členů z toho 66 mužů. V roce 1946 se naplno rozběhlo cvičení, v červnu byla zřízena pobočka Jednota Louňovice, která následně pracuje samostatně. S tím i odešlo 40 členů. V roce 1947 ukončuje svoji činnost Sportovní sdružení Mukařov a přerušuje fotbalovou soutěž III. třídy a žádá o sjednocení s TJ Sokol Mukařov. Jednota se tak opět rozšířila na 145 členů. Stavební fond se rozrůstá díky aktivitě většiny až na částku 115 tisíc Kč. Odbor pro výstavbu tělocvičny kupuje vojenský barák z Milovic po němcích.

K obohacení pokladny se zajišťují různé výdělečné akce. Rodí se první náčrtky stavby sokolovny. Starostou jednoty se stává br. Komárek. Léta 1948-1950 byla léta starostí a práce. Na pěti schůzích stavebního odboru byl definitivně schválen plánek stavby sokolovny, ale zděné oproti původně zamýšlené dřevěné. Stavitel br. Čáp, stavební dozor br. Semanský a za výbor stavební br. Kessler. Uskutečnění stavby by nebylo možné, nebýt dárců, darů členů, řemeslníků a živnostníků – namátkou br. Čáp, Liška, Novák, Veselý, Dušek a ostatní. Pomocí přispěl i Národní výbor. Od státu pro rozvoj tělovýchovy 600 tisíc korun.
Bylo odpracováno 7 tisíc hodin zdarma, nejvíce br. Bouček – 603 hodin a sestra Robochová 483 hodin. Stavba sokolovny se poprvé použila nedokončena na silvestrovskou zábavu za účelem získání finančních prostředků. Na provedení parket bylo věnováno 20 800 Kč a 7 členů pomohlo finančními půjčkami.
K dokončení ještě stále chybí finanční prostředky, řemeslné práce a vybavení. Na chůzi dne 12.2.1950 je navrženo, aby dokončená stavba nesla jméno Dr. M. Tyrše. „Ať sokolovna slouží rozkvětu naší jednoty a ku prospěchu sokolství a státu, nechť ale se stánek náš stane pojítkem a pevnou láskou všech upřímných sokolských srdcí“.
Dne 18.4.1950 je sokolovna kolaudována a dne 22.6.1950 je vydáno kolaudační rozhodnutí a přiděleno č.p. 139.

Tímto se tak stává budova sokolovny majetkem jednoty a začíná být užívána hlavně pro tělesnou výchovu následně pro kulturní akce vlastní amatérské divadelní společnosti herecké i loutkové. Zároveň se pronajímá i oblastnímu divadlu Benešov. Pořádají se tu plesy, taneční zábavy a hlavně akademie a cvičební vystoupení.

 

1950 – 1959

Starostou v období 1951-1955 je zvolen br. Šebek. Jednota se v hospodaření dostala z nejhoršího a vrací půjčky svým členům, kteří je bezúročně půjčili.
V květnu 1951 pořádá jednota sokolský den, závody sokolských Káňat. V průběhu roku vznikají odbory odbíjené mužů pod vedením br. Branikoviče a košíkové žen pod vedením sestry Kesslerové.
Jednota začala usilovně provádět úpravu okolí sokolovny, zvláště když od MNV dostala do správy školní hřiště. Od roku 1954 se cvičenci připravují na první celostátní spartakiádu, které se zúčastnilo 13 cvičenců.
V roce 1954 družstvo odbíjené buduje na školním cvičišti, které je v užívání jednoty, hřiště pro odbíjenou v soutěžních parametrech. Největší zásluhu na celé akci má J. Beran. Hřiště bylo dokončeno během jednoho roku. Od roku 1955 zahajuje svoji činnost oddíl Turistiky pod vedením br. Balíka.. Na počest 35.výročí uspořádala jednota slavnostní akademii, na které vystoupila reprezentantka Drazdíková na kladině a cvičil reprezentant Trmal – účast 153 hostů.
Do roku 1956 až 1960 vstupuje jednota se 176 členy pod nově zvoleným starostou Dr. Pinskerem. Jednota obnovila dramatický odbor nastudováním hry „Lucerna“ Aloise Jiráska v hlavní roli Eva Hlavínová a Jaroslav Třešňák. Jednota pronajímá tělocvičnu cvičencům z TJ Rudá hvězda Vojkov, kde byla škola Ministerstva vnitra.

Od roku 1959 se jednota připravuje na vyslání cvičenců na II. celostátní spartakiádu.
Mimořádnou událostí byla návštěva ze Sokola Vídeň a našich krajanů. Přijela družstva odbíjené mužů a žen. Uvítací a zajišťovací výbor ve složení Dr. Pinsker, předseda MNV Ladislav Malý a zástupce Vl. Kašpar. Návštěva proběhla 29.6.1960, byla kladně hodnocena a o její úspěch se přičinili členové J. Beran, J. Nedvěd. V závěru roku byl starostou po úmrtí Dr. Pinskera zvolen Karel Kolínský. Činnost jednoty se odvíjela na úsecích ZTV, turistiky, dramatickém a odbíjené, kde vzniklo družstvo žáků vedených J. Beranem. Bylo projednáno pozvání sokola Vídeň – zajišťuje br. Josef Nedvěd.

 

1960 – 1969

V roce 1961 si nejlépe vede oddíl odbíjené, hraje se I. Krajská třída a Mukařov se umístil na 3 místě. Zájezd do Vídně se konal 5.5.-9. 5. 1961 a účastní se i předseda obce Ladislav Malý.

Pro možnost výstavby školní jídelny se odprodává dřevěná kolna a část pozemku.
V roce 1962 se pravidelně cvičí v oddíle ZTV 11 mužů, 12 žen 8 dorostenek, 5 dorostenců, 31 žáků a žákyň. Mezi jednotou a oddílem odbíjené začínají vznikat roztržky ve financování, neboť požadavky odbíjené značně převyšují možnosti jednoty. Byla dostavěna nová základní škola, žáci cvičí na chodbách. 1. 7. 1962 je založen odbor sportovní gymnastiky, 6 dorostenek vede sestra Kesslerová, 4 muže vede br. Balík a později Oldřich Březina.

history_9 history_10 history_11 history_12

 

 

 

 

 

Koncem roku jsou zahájeny práce na provedení ústředního topení v budově sokolovny.
V roce 1963 byl zrušen oddíl odbíjené pro trvalé neshody. Oddíl gymnastiky zakoupil materiál a bezplatnou prací zhotovil vlastní trampolínu.

Rok 1964 je rokem příprav na celostátní spartakiádu. Výrazné úspěchy dosahuje v soutěžích A. Zvěřinová a oddíl sportovní gymnastiky. Správcem sokolovny se stávají manželé Rezákovi.

V roce 1965 bylo provedeno veřejné cvičení před spartakiádou, mělo veliký úspěch.
Dne 4. 9. 1965 je ustaven oddíl kopané, který vede br. Vodák a Tučmandl, Zákoucký, Vokoun, Voráč a Kalaš. Tak začali první starosti s hrací plochou, prostory pro trénink v sokolovně. Fotbalová soutěž byla zahájena ročníkem 1965/1966 ve IV. třídě okresní soutěže. První dresy v barvě modro-bílá některé potřebné věci – sítě, míče dostal za symbolickou cenu od zaniklého oddílu ze Štíhlic. Sestava hráčů prvního utkání: Jaroslav Beran – brankář, Jar. Kalaš, Fr. Šindelář, Jos. Pospíšil, Zd. Kalaš, Vlast. Tučmandl, Jan Novák, Fr. Novák, Pavel Barták, Fr. Denemark, Jiří Abrt, Mir. Jež, Fr. Fork, Boh. Vokoun, Bedřich Zákoucký. Hned v prvním roce soutěže se tuto podařilo vyhrát a pro rok 1966/1967 postoupit do III. třídy okresní soutěže. Oddíl přijal vlajku barvy černá, bílá a modrá, které zdarma ušila paní Kalašová. Taktéž bylo rozhodnuto o zhotovení raznice a vyražení odznaků fotbalu Mukařov.

Pozemek, který je vhodný pro zhotovení hřiště je obecní. MNV souhlasí s vybudováním hřiště. Členové a hráči oddílu kopané se ihned pustili do budování hřiště, provedením výkopů pro drenáže, vlastní úpravu hrací plochy, kterou zkolaudoval a uvedl do provozu OV ČSTV 28.6.1967. Fotbalové hřiště se tak oproti původnímu postavilo od požárního domu směrem ke škole. Vše stálo mnoho práce a úsilí členů ale i občanů. Byla provedena sbírka mezi členy a občany, velkým dárcem byl chatař Josef Suda ze Srbnína.
Oddíl rovněž konal taneční zábavy, které měli vždy velký úspěch a finanční zisk. Proto práce na hřišti mohli tak zdárně pokračovat.

V roce 1965 má jednota sokol celkem 162 členů, byl podán návrh J. Zimy o založení ledního hokeje. Na konci roku vznikají neshody mezi jednotou a oddílem kopané, ve věci tréninkových hodin a financování

V roce 1966 je důležitým úkolem provést opravu střechy a dokončit fotbalové hřiště. O úspěch jednoty se nejvíce zasluhují v ZTV a sportovní gamnastika – A. Zvěřinová, Zákoucká, Kefurtová, Šindelářová, O. Březina, Dostál a Eben. Jednota pořádá několik zdařilých besed – Jan Veselý, A. Elsner, jachtař M. Vejvoda. Roztržka mezi fotbalovým oddílem a jednotou končí odvoláním br. Vodka z funkce vedoucího a vysvětlením postavení oddílu vůči jednotě. Oddíl přebírá celé okolí sokolovny do vlastní péče a údržby, na tuto činnost dostává od MNV částku 15 tisíc korun. Jako kabiny oddílu kopané je po dohodě a vzájemné spolupráci se ZO SPO Mukařov využíván požární dům. Na počátku roku má jednota 171 členů a je vedena starostou br. Kolínským, jednatelkou Helenou Balíkovou, hospodářem Františkem Novákem a vedoucími oddílů. Dobře pracuje turistický oddíl pod vedením Vladimíra Balíka včetně osvětové besedy, pod vedení učitelky Mlazovské.
V roce 1967 bylo dokončeno vlastní fotbalové hřiště Sokola Mukařov, oddíl kopané připravil a zajistil pro slavností otevření hřiště televizní odpoledne před kamerou, které se uskutečnilo o pouti dne 15.8.1967. Soupeřem přátelského utkání byl sokol Český Brod. Mukařov zvítězil brankou Tučmandla 1:0. Sestava mužstva: Antonín Hrouda – brankář, V. Kalaš, V. Šindelář, F. Šindelář, P. Barták, J. Dolínek, Sl. Drazdík, V. Tučmandl, J. Kalaš, Marinov a Jan Zderčík. V tomto roce se též podařilo založit oddíl žáků a dorostu, kterému se věnovali br. Vokoun, Březina, Zákoucký a Abrt.
V druhém pololetí proběhla soutěž ZTV s borci NDR u nás a následně v NDR.

Na výroční schůzi v roce 1968 zaznívají slova o tom, že každý člen by měl řádně pracovat. Hlavní tíhu opravy střech a akci UT bere na sebe br. Balík a br. Tůma. Stále dobře pracují oddíly gymnastiky, kde se po zranění O. Březiny stává vedoucím br. Fulín a oddíl ZTV, turistiky a kopané.

Jednotu vede v roce 1969 br. Kolínský. Po urychleném jedná je opět znovu zřízen oddíl odbíjené družstva žáků, pro svoji činnost je užíváno zbudované hřiště před školou a vlastní prostor tělocvičny. Nacvičuje se na III. celostátní spartakiádu. Proběhla beseda se Šlápotami – dívky, které došli do Mexika na OH. Cvičí všechny oddíly. Z oddílu kopané odchází brankař A. Hrouda do Kostelce nad Černými Lesy namísto brankaře nastupuje Vlasta Pospíšil a mladý hráč Otakar Kotrhonz. Byla vyražena první emise odznaků oddílu.

 

1970 – 1979

Na začátku roku 1970 začaly práce na ústředním topení, byly provedeny hrubé instalace bez kotle, který později zařídil předseda obce Heřmánek, za což mu bylo poděkováno. Tak bylo 50. výročí jednoty oslaveno usilovnou prací členů ve prospěch jména jednoty.

V roce 1971 odchází brankář Vl. Pospíšil na VZS a na jeho místo v oddíle kopané zaujímá střídavě brankáři Žádník, Ševčenko a Goldbach. A mužstvo vede br. Vokoun a br. Žák st. Hraje se III. třída. Vedoucí žáků je J. Březina, dorostu B. Zákoucký s O. Kotrhonzem st. Od roku 1972 do roku 1976 se vedení fotbalového oddílu nemění, stále se hraje III. třída. Postupně odchází k obměnám hráčů, kteří se postupně do A mužstva dostávají z dorostu již tedy vlastní vychované generace. Ze starších hráčů je občas sestavována „stará garda“, která sehrává pouze přátelská utkání s okolními oddíly.
Sestava staré gardy v roce 1974: B. Vokoun, J. Abrt, F. Novák, Č. Herstus, J. Nehasil, F. Fork F. Prachlík, L. Kampa, M. Jež, J. Březina, J. Kalaš.
V rámci vlastní činnosti TJ dochází k úpravám el. instalace nového osvětlení rozvodů, nátěrů a nutných oprav šaten pro budoucí kabiny soutěžících hráčů. Je dokončeno oplocení sokolovny, osazení vrat a vrátek. Na mírové slavnosti v Houšťce uspěli žáci na závodech – 3 zlaté a 1 štříbrná – Štolc, Uhlíková a sestry Kefurtovy. V roce 1973 bylo zhotoveno ústřední topení v celé budově sokolovny. V roce 1974 byl zorganizován dětský den, který se velmi vydařil, rozběhlo se též cvičení nácviků na III. celostátní spartakiádu. Proběhlo cvičení s dětmi a o nácvik projevily zájem hlavně ženy. Na strahovské finále odjely z Mukařova sestry Budková, Brychtová a do výběrové skladby J. Kefurtová. V roce 1975 obdržel dlouholetý činovník jednoty Jan Bouček uznání „Za budování Středočeského kraje“ a za jeho přínos pro obec.

Oddíl odbíjené pracuje zatím dobře a oživil tradiční vánoční běh. V roce 1976 se jednota aktivně zapojila do výzdoby pro průjezd „Závodu míru“. Jednotu vede stále br. Kolínský a výbor ve složení Balík, Balíková, Novák, Březina, Ing. Bergmann. Jednota v tomto roce veřejně obhajovala titul „Vzorná II. stupně“ a obdržela diplom od OV ČSTV, kde byla velmi dobře hodnocena za spolupráci vedením obce a okolními jednotami, kterým poskytuje tělocvičnu. Od roku 1976 se uzavřela smlouva o užívání tělocvičny pro potřeby základní školy denně od 8:00 do 16:00 hodin. Částka za užívání byla pouze za úhradu topení a světel – tedy symbolická. V roce 1977 skončilo družstvo žáků odbíjené a z těchto důvodů muselo družstvo mužů odstoupit z krajské soutěže. Jednota v tomto roce zakupuje autobus, který se využívá pro potřeby 4 družstev fotbalového oddílu, ale také pro zájezdy základní školy v Mukařově. V roce 1978 odchází manželé Rezákovi jako sokolníci. Jednota vstupuje do pomoci ZŠ při konání turistické akce „Mukařovská kecka“ kterou po dohodě se ZŠ v roce 1979 přebírá.

V roce 1978 se oddíl kopané přemisťuje z užívání prostor v požárním domě do budovy sokolovny, což přináší oddílu, hlavně hráčům, divákům a mládeži dobré sociální podmínky. Brankářem A mužstva je od roku 1974 do roku 1980 Vlastimil Pospíšil. V roce 1979 oddíl kopané přivítal hosty z NDR Traktor Iberstadt. V tomto roce byl Jan Bouček zvolen čestným předsedou TJ Sokol Mukařov. Členové jednoty se aktivně účastní brigád na akci dokončení nové mateřské školy.

 

1980 – 1989

V roce 1981 je brankářem Josef Oudran a od roku 1982 Jaroslav Zavadil až do roku 1985, kdy se brankářem stává A. Hrouda, který se vrátil z Kostelce.

Od výroční schůze konané dne 16. 1. 1981 vede jednotu br. František Šubrt, členové výboru: Ing. Bergmann, M. Pospíšilová, J. Michalíček, J. Březina, J. Ptáček. J. Žák, J. Zderčík, P. Soustružník, Z. Malý. Činnost jednoty pracuje v oddílech ZTV ženy, muži, žákyně, oddíl Turistiky, oddíl kopané muži, dorost a žactvo a rekreační stará garda.
Členové jednoty se brigádně zapojují na akci stavby nákupního střediska. Dne 14.2.1981 umřel dlouholetý člen TJ a funkcionář oddílu kopané br. Otakar Kotrhonz. V roce 1982 se stala havárie na základní škole. Z důvodů havárie základní školy bylo nutné dát k dispozici budovu sokolovny pro potřeby školství i za cenu omezení své činnosti.
Po dobu potřeb školy pracoval pouze oddíl kopané muži A a žáci pod vedení p. Žáka a Spilky. Tento stav trval až do roku 1984 kdy jednota mohla svoji činnost v rámci všech oddílů obnovit.
V roce 1984 zakládá oddíl kopané B mužstvo, které vede J. Oudran a F. Škabroud, začínají hrát ve IV. třídě soutěže. Oddíl kopané buduje ve spolupráci s požárníky ochrannou síť za brankou ke zbrojnici.

history_13 history_14 history_15 history_16

 

 

 

 

 

V roce 1985 v rámci reorganizace se A mužstvo dostává do II. třídy okresní soutěže. B mužstvo hraje IV. třídu. Bylo provedeno obložení stěn sálu sokolovny. Od roku 1985 do roku 1990 je vedoucím dorostu v oddíle kopané František Strejček, který dosáhl s mužstvem dobrých výsledků. V roce 1988 A mužstvo sestoupilo do III. Třídy. Do roku 1991 byl trenérem J. Žák. Od roku 1991 byl trenérem hrající brankář A. Hrouda. Dochází k obměnám hráčů A mužstvo se omlazuje a hráči přechází do B mužstva. Činnost jednoty se ve větší míře zaměřuje k činnosti fotbalu. V činnosti ZRTV pod vedením M. Pospíšilové se daří ženám, pořádají veřejná cvičení, též je zavedeno moderní cvičení aerobiku.
Tělesná cvičení postupně zaniká a věnuje se spíše míčovým hrám. V rámci kulturní činnosti jsou pořádány zájezdy do NDR a do jmenovité obce Mukařov u Ml. Boleslavi. Taneční zábavu koná jednota 1x ročně. Základní tělesné cvičení se postupně u žactva dorostu z činnosti jednoty vytrácí, neboť tuto činnost víceméně převzala základní škola ve své výuce.

Ve sklepním prostoru byly vybudovány sprchy včetně zajištění teplé vody. Větší investici z hlediska nutnosti si vyžádalo zakoupení stolů a židlí. Revize a opravy sportovního náčiní je prováděno ve spolupráci se ZŠ.

Po roce 1989 se tělovýchovná činnost ubírá směrem k budování fitcenter, nabídkám cvičebních pomůcek v domácnosti. Sokolovna je tedy pronajímána školeným cvičitelům k této činnosti pro cvičení žen.

 

1990 – 1999

V roce 1992 zemřel hospodář jednoty br. Eliáš. Předsedou jednoty je br. Šubrt, členové: Ing. Zdeněk Týce, A. Hrouda, J. Michalíček, O. Kotrhonz, Z. Malý. Jednatelka J. Kapustová, kteří se starají o dobrou činnost jednoty.

V roce 1994 se z důvodu stáří ruší autobus a je vypsán z evidence majetku.
Zatím největšími sponzory jsou fa. Exatransport M. Günther a DESSO, s. r. o. F. Šubrt ml.. Oddíl kopané hraje stále III. třídu až do roku 1996, kdy na jednu sezonu sestoupilo do IV. třídy, takže se potkalo s B mužstvem vedeným F. Škabroudem. V roce 1997 postupuje zpět do III. třídy pod vedením A. Hroudy.

history_17

 

 

 

 

Dne 15. 8. 1998 pořádá oddíl kopané přátelské posezení s hráči, kteří se dříve zapojovali do činnosti a kteří hráli za klub, který nesl neoficiální název TRAVERZA Mukařov. Na této akci měli největší zásluhu o její zabezpeční a průběh A. Hrouda, O. Kotrhonz, F. Šubrt. Akce měla mimo velké návštěvnosti i úspěch zvláště při herních akcích. V tomto roce tragicky zemřel hráč Marek Bergmann.
Do roku 1999 hraje A mužstvo III. třídu, kterou vyhrálo a postoupilo pro sezonu 1999/2000 do II. třídy v této sestavě: Hrouda A, Slavík, Hudák, Kotrhonz J., Doskočil P., Janoušek, Pokorný M., Drazdík Sl., Pensdorf, Ptáček, Hrouda T., Mora D., Hlavnička, Langer, Hrouda M., Bergmann T., Haluza P. a Z. Týce.

history_18

 

 

 

 

V roce 2000 se mužstvo A omlazuje a doplňuje hráči, kteří zde začínali a svým talentem hráli ve vyšších třídách a soutěžích, v Louňovicích, Říčanech, Slavii Praha, Bohemians Praha a jinde.
Mezi rokem 1990-2000 bylo nutné provést opravu bytové jednoty, která měla po odchodu Rezákových několik uživatelů. Zde měl velkou zásluhu Fr. Šubrt. ml. Jak sponzorově tak pracovně. Na fotbalovém hřišti byla provedena výměna branek za ocelové včetně závěsů. Byly zhotoveny lavičky pro diváky a střídačky pro domácí a hosty. Dále se opravily ochranné sítě za brankami a oprava zábradlí. Na těchto prácích má největší zásluhu O. Kotrhonz, V. Pospíšil, F. Šubrt ml., Č. Herstus a ostatní členové oddílu dle svých možností. Ve spolupráci s obcí bylo provedeno oplocení západní strany fotbalového hřiště. Tyto i jiné drobné práce na údržbě a opravy sokolovny, hřiště a okolí by nebyly možné bez práce členů a drobných sponzorů.

 

2000 – 2009

V roce 2001 je provedena nutná úprava hrací plochy ve značném rozsahu. Dobrá spolupráce je se ZŠ na turistické akci Mukařovská kecka. V roce 2001-2004 se stále hraje II. třída A mužstva a IV. třída B mužstva. Do A mužstva přichází brankář Roman Malý, hráči M. Drazdík, B. Pospíšil, J. Sedliský, P. Březina, J. Imramovský, Z. Beck, Vykoukal a Brávek.
Sestava staré gardy: Prokšík, V. Pospíšil, Kobylák, K. Haluza, Nykodem, Vinš, O. Kotrhonz, E. Březina, D. Drazdík, F Šubrt, Ketner, Týce, P. Haluza. Někteří hráči této gardy hráli jak za A mužstvo tak za B mužstvo. V roce 2003 byly provedeny nátěry oken sokolovny.

Nejsou vždy situace, abychom mohly být spokojeni. 7. září 2003 zemřel bratr František Šubrt, rodák ze Srbína, dlouholetý člen a předseda TJ Mukařov. Jeho zásluhy o rozvoj sportovní činnosti se někdy nedají ocenit, zvláště v oddíle kopané. Odchází člověk, který měl ke každému přátelský a kamarádský vztah.

 

V roce 2004 sestupuje A mužstvo do III. třídy. Výbor sokola se po projednání v členské základně rozhodl o dalším vedení TJ Sokol Mukařov. Jednotu povede celý výbor ve složení: A. Hrouda, J. Kapustová, J. Michalíček a Ing. Týce, který bude jednotu zastupovat ve styku s orgány a veřejností.

V roce 2005/2006 skončilo mužstvo dorostu, které vedl I. Vinš a to z důvodu nedostatku hráčů, ostatní hráči jsou na hostování v okolních oddílech.
Mužstvo žáků pod vedením J Novotného nyní O. Hořejšího drží své průměrné výsledky. V roce 2006 je založeno mužstvo st. Přípravky pod vedením A. Hroudy a R. Malého. Mužstvo B stále hraje IV. třídu velmi dobře pod vedením J. Kalaše. A mužstvo v roce 2006/2007 obhájilo první místo v soutěži a pro rok 2007/2008 postoupilo do II. třídy okresní soutěže.
Vítězná sestava postupu: R. Malý, T. Bergmann, P. Březina, L. Veselý, M. Hrouda, M. Macháček, T. Hrouda, B. Pospíšil, M. Ptáček, P. Tétauer, P. Šlosárek, M. Drazdík, J. Kompert, M. Pokorný, sestavu pro rok 2007/2008 doplňují hráči Malý M. a Bílek T a pro další sezony přicházejí: M. Lang, O. Pospíšil, J. Pospíšil, Matěj Slavík, Michal Slavík.

history_22 history_21 history_20 history_19

 

 

 

 

O dobrou pohodu a občerstvení se stará O. Kotrhonz v bufetu sokolovny. Trenéři pro A mužstvo jsou Jaroslav Sedliský a Petr Březina. Mužstvo B i nadále vede Jaroslav Kalaš.

Budova sokolovny je nadále stánkem pro kulturní akce, taneční zábavy, školní besídky a pro konání pěvecké soutěže „Mukařovská hvězda“ pod vedením Petra Soustružníka již od roku 2004, též pro komerční akce, školení a zapůjčování jednotám, které přes zimní období nemohou svoji činnost vykonávat. Díky všem velkým i malým sponzorům se jednotě zatím daří. Je však třeba budovu stále udržovat a renovovat, což v této době není lacinou záležitostí.

2010 až současnost

V roce 2011 hrají oddíly TJ Sokol Mukařov následující soutěže: A mužstvo stále drží dobré pozice v okresním přeboru pod vedením trenérů P.Březiny a J. Pospíšila, B mužstvo hraje IV. třídu. V sezoně 2009/2010 byl obnoven tým dorostu, který vede J. Novotný. Současně v sezoně 2010-2011 díky usilovné práci trenérů O.Hořejšího, F. Fazekaše a R. Kubáta došlo k historickému postupu našich starších žáků do vyšší soutěže, a tito v ročníku 2011-2012 hrají krajskou 1.A třídu starších žáků. Aktuálně máme stále i oddíl přípravky, který hraje okresní soutěž a vedoucím je A.Hrouda.